Nikdo nechápe
tyto turnaje,
jenž vzdávám bez boje,
když tělo v hrobě je.
Znali jsme se léta
a dělali chyby,
již vítr listí z hrobu smétá
a smrt bere si lidi.
Měli jsme se rádi
nebyl to náš osud,
někdo ukončil tvé mládí,
smrt drží v rukou kosu.
Byl jsi kamarád z dětství,
uběhly však roky,
prožili jsme spoustu štěstí,
teď krev stéká do tiché stoky.
Již vyprchalo světlo
z tvých krásných, dětských očí,
co probůh tvé kroky vedlo,
do míst, kde spáchan byl ten zločin?!
Smrt, poslední to věta
v knize tvého žití,
krátká byla ta léta,
jenž od Boha směl si míti.
2024 ©