Žízní hynout,
není co pít,
tělo umírá,
duše chce žít.
Tělo nehybně leží,
studna je opodál,
srdce všsk neví,
kdo z milovaných mu lhal.
Ona je kamarádka,
až léta ji znáš,
kdo tvrdí, že je zrádkyně,
ten musí být lhář.
On je tvá láska,
důvěru mu dáš,
vždyť ty ho miluješ,
vdyť ty ho znáš.
Jsou to tví blízcí,
důvěru jim dej
a když tě zradí,
tak bude rej.
Život je karneval,
každý má svou masku,
nikdy však nepoznáš,
kdo v srdci nosí lásku.
Každý se usmívá,
oddává tanci,
v srdci chceš uchovat
poslední šanci.
Šanci na lásku
a trochu štěstí,
srdce však krvácí,
Bože ty nejsi.
Jsou to tví blízcí,
odpusť jim hřích,
i když tě podvádí,
snad bude ti líp.
Pod maskou pravdy
skrývá se lež,
tohoto setkání
dobře se střež.
Pod slupkou štěstí
ukrývá se žal,
to je ten dobrák,
co tolik ti lhal.
A skořápka lásky?
Co ta v sobě skrývá?
To je ta nádhera,
co zbyla z ní díra.
Díra a prázdnota,
kde bylo vše krásné,
jak světlo svíčky,
vše jednou zhasne.
2024 ©